Tento půvabný obraz představuje poetické zátiší s kopretinami, které v sobě snoubí jemnost přírody s prvky lyrického abstraktna a snové atmosféry. Dílo působí velmi uklidňujícím a harmonickým dojmem.
Dominantou kompozice je kytice bílých kopretin se žlutými středy, umístěných ve vkusné váze v pravé části plátna. Umělec zvolil plastickou techniku nanášení barvy (impasto), díky níž bílé okvětní lístky plasticky vystupují z podkladu a dodávají květinám hmatatelnou strukturu. Tmavé, dynamické tahy kolem květů vytvářejí působivý kontrast a hloubku.
Pozadí obrazu je malováno v snových, prolnutých odstínech modré, fialkové, růžové a šedé, což evokuje večerní soumrak nebo jemný ranní opar. Neobyčejné kouzlo dodávají levé dolní části obrazu jemné bílé a modré krajkovité motivy a ornamentální vzory, které do díla vnášejí nádech nostalgie, romantiky a výtvarné hravosti.
Obraz spojuje tradici květinového zátiší s moderním, téměř pohádkovým pojetím a vnáší do prostoru ticho, eleganci a jemnou energii.