Tento poetický a nostalgicky laděný krajinomalířský obraz zachycuje tichou venkovskou scenérii na pomezí podzimu a zimy. Vertikální kompozici dominuje tradiční roubená chalupa s vysokým dřevěným štítem a zasněženou sedlovou střechou, doplněná o hospodářské stavení a dřevěný plaňkový plot. Architektura v teplých odstínech terakoty, okru a sytě hnědé barvy působí jako útulné útočiště uprostřed chladnoucí přírody.
Popředí protíná úzká zasněžená cesta lemovaná svahy s tající sněhovou pokrývkou, odkud vystupují zubaté pruhy zemitě hnědé a olivově zelené trávy. Kolem stavení stojí štíhlé stromy se zbytky zlatavého podzimního listí, jež do výjevu vnášejí jemnou vertikální strukturu a teplé barevné akcenty. V pozadí se vlní kopcovitá krajina v měkkých vínových, okrových a šedomodrých tónech, nad níž se klene těžká, ocelově šedá obloha s prosvítajícím zimním sluncem. V levém dolním rohu je dílo opatřeno tmavou autorskou signaturou. Obraz vyzařuje hluboký klid, melancholické kouzlo starých časů a harmonii venkovského života, díky čemuž představuje působivý solitér ideální pro moderní, rustikální i tradičně laděný interiér.